Půdu zachrání jen větší dotace malým farmářům

Evropská komise navrhuje, aby zemědělské dotace šly daleko více než dnes středním a malým podnikům. Její analýzy ukazují, že hospodaření menších farmářů je k půdě a vodě, které jsou v řadě zemí včetně Česka silně znehodnocené, daleko šetrnější než u velkých agrárních kolosů. "K tomu, aby se vyplatilo chovat se k půdě a vodě slušně, vede jediná cesta. Je třeba změnit systém rozdělování dotací a více podpořit ty malé. Oni navíc často hospodaří v mnohem těžších přírodních podmínkách," míní vystudovaný pedolog, bývalý český ministr životního prostředí a nyní vedoucí Zastoupení EK na Slovensku Ladislav Miko.

HN: Komise navrhuje po roce 2020 balík dotací snížit o pět procent, Česko by tak dostalo 7,7 miliardy místo 8,2. Už nyní je také jasné, že preferuje přidělování dotací spíše středním a menším farmám, u kterých říká, že hospodaří s půdou a vodou ohleduplněji. Dá se říci, na základě jakých studií či analýz k tomu názoru unie dospěla?

Je to velmi široký okruh dokumentů. Dělala se podrobná odborná analýza dopadů minulé zemědělské politiky i té nově navrhované. Ty dokumenty jsou k dispozici na stránkách zemědělského generálního ředitelství komise. V úvahu se bralo i to, že velcí farmáři, kterých je co do počtu méně než 20 procent, získávají 80 procent veškerých dotací.

HN: Český ministr zemědělství Miroslav Toman ale argumentuje, že ten návrh je zejména k zemím, jako jsme my, kde je velkých podniků většina, diskriminační.

Není to tak. Návrh říká, že za první hektary by měl zemědělec dostat více peněz než za ty další. To platí i pro velké podniky. Za první stovky hektarů dostanou všichni stejně, za další méně, ale také stejně. A od určité hranice už nic.

HN: Komise navrhuje omezit přímé platby od 60 tisíc eur výš, s maximální hranicí 100 tisíc eur na jednu farmu. To by ale velké podniky skutečně zasáhlo velmi výrazně. Vždyť to je jen zhruba 2,6 milionu. Zemědělské kolosy nyní dostávají ročně mnohem více.

Když bude mít farmář cca 300 hektarů, bude jeho sazba za hektar ta nejvyšší. Když třeba dva nebo pět tisíc, takže by byla souhrnná platba vyšší než 60 tisíc, tato platba se sníží. A když se dostane v souhrnu přes 100 tisíc eur, tak by už na víc neměl nárok. Čili ano, je to zvýhodnění malých, ale není to diskriminační, protože to platí pro všechny stejně.

Bavíme se však stále jen o části dotací, o přímých platbách, které dostávají zemědělci bez ohledu na to, co pěstují. Dostávají je i na podporu životního prostředí, za ozelenění, specializované výroby. A právě sem by se větší část peněz měla přesunout, aby se neplatilo jen za produkci, ale také za kvalitu životního prostředí.

HN: Není to motivace k rozdělení na větší množství drobnějších polí a třeba i na více podniků?

Spíš jde o to, že malí hospodaří v takových místech, kde velké zemědělství není možné. Tedy ve vyšších polohách, hornatých oblastech, svažitých terénech, kde je horší půda. Tím, že jejich obrat je malý, jsou na hranici, aby vůbec přežili, přitom mají mnohem víc starostí, než jen zemědělskou produkci. Je by dotace měla motivovat především k tomu, aby tu práci a místo neopustili.

HN: Kdy je vlastně možné očekávat rozhodnutí Evropské komise?

Cíl je, aby dohoda o celkovém finančním rámci komise byla hotová na summitu 9. dubna. Česká vláda je součástí procesu, není to žádný diktát shora dolů. Nyní se dohaduje, jaký bude celkový rozpočet komise, co půjde na obranu, kolik na vědu a výzkum, na zemědělství. Tohle ještě není jasné, protože někteří mají představu, že po odchodu Velké Británie se bude muset její přínos vykompenzovat a nelze ubírat z rozpočtu. Jiní si myslí opak. V okamžiku, kdy se vlády shodnou, bude známá i startovací pozice pro zemědělské dotace a začne velmi konkrétní debata o pravidlech pro jejich udělování.

Návrh ale už leží na stole, kolegium ministrů zemědělství se k němu schází už nyní. Rámcovou dohodu ohledně pravidel pro dotace tak lze očekávat na konci letošního roku. Je ale možné, že definitivní nastavení mantinelů, uvnitř kterých si jednotlivé země stanoví vlastní pravidla, bude trvat ještě o něco déle.

HN: U nás stále přidělujeme dotace, jak evropské, tak domácí, zejména velkým podnikům. Platí to ještě více než jinde. Čím je rozdíl způsobený?

Máme nejvíc velkopodniků, často vznikly z bývalých JZD. Evropa to ví, respektuje, že se to musí u nás a na Slovensku, kde jsou na tom podobně, nějak odrazit. I proto dává pouze rámcové podmínky pro rozdělování dotací, detaily si určuje stát sám. Naše výzva není, aby se velkým žádné dotace nedávaly. Ale aby se víc pamatovalo na ty malé, kteří jen nedodávají zrní, ale starají se i o kvalitu vody a půdy. Jde o nastavení rovnováhy − kde se přidá a kde ubere. To bude v rukách české vlády. Návrh Evropské komise dává jen rámcové cíle, čeho chceme zemědělskou politikou docílit, například právě dosažení lepší kvality půdy, a vyzývá země, aby si udělaly svůj vlastní plán, jak jich dosáhnout. Je jasné, že česká vláda, na kterou jsme výzvu směřovali, bude mít velké slovo.

HN: Velké slovo ale bude mít vláda řízená premiérem, který vybudoval největší agrární impérium u nás. Je i to jeden z důvodů, proč je česká vláda nakloněná velkým farmám?

Toto nechci komentovat. Je to ale samozřejmě hlavně dáno strukturou, kterou jsme zdědili. Babiš však do toho zapadá.

HN: A co české dotace? V roce 2017 stát rozdělil mezi české zemědělce 240 milionů eur, zatímco Polsko s mnohem větším zemědělstvím dalo ve stejném roce svým farmářům jen 273 milionů. Ze srovnání, které loni přinesl časopis Ekonom, vyplývá, že jsou na tom čeští zemědělci velmi dobře. Jsou podobně dotovaní jako němečtí, jejich podpora je dokonce vyšší než v Rakousku, Itálii, Francii, Maďarsku.

Ta čísla přesně neznám, ale opravdu si nemyslím, že by zemědělci u nás neměli podporu dostatečnou. Otázka je, jaký je výsledek. Jeden z návrhů komise také zní, aby se ty peníze dávaly více za výsledek než za plochu.

="detail-odstavec">