Co je nebo bylo psáno.Co Vám možná uniklo - informace z oboru.

Sucho zvýšilo riziko bleskových povodní

Publikováno 08.09.2018 v 10:33 v kategorii Pro všechny, přečteno: 21x


Všichni už v Česku netrpělivě vyhlížejí déšť, jenže nadcházející srážky mohou přinést jiný extrém. Podle hydrologů a pojišťoven totiž právě přetrvávající extrémní sucho zvyšuje riziko bleskových povodní.


FOTO: ČHMÚ

 23.8.2018 v 4:28 hod.

Jakub Svoboda, Jindřich Ginter, Právo


Ty jsou nebezpečné především svou rychlostí a prudkostí, přívalový déšť může přeměnit malé potoky či jen suchá koryta a terénní rýhy v životu nebezpečný živel. Hrozba náhlého zvýšení hladiny vody ve vodních tocích, ale nejen v nich, poté, co vydatně a třeba jen krátce zaprší, přitom roste s délkou suchého období.

"Bleskové povodně se mohou vyskytnout prakticky kdekoli, neboť až na výjimky je vysušená prakticky celá republika. V současnosti postačí pouze dostatečně intenzivní déšť," řekl Právu hydrolog Ladislav Bartoš.

Dlouhodobým suchem se mění struktura půdy, která tvrdne. "Tímto tvrdnutím se stává velmi omezeně propustnou a voda dopadající na povrch nemá šanci proniknout do hlubších vrstev. Důsledkem je povrchový odtok, podobně jako voda odtéká ze silnic, parkovišť, střech a jiných nepropustných povrchů," vysvětlil Bartoš.

Dochází k intenzivnímu splachu z polí a svahů, a tak voda teče v místech, kde ji ani neočekáváte, mimo vodní toky Hugo Roldán , Povodí Vltavy

Jak doplnil, pokud budou nadcházející srážky relativně mírné, ideálně s určitými prodlevami, půda získá zpět své vlastnosti a bude schopna pojmout i vyšší srážkové úhrny. Naopak při vydatnějších deštích mohou vedle vyprahlé půdy v obcích a městech způsobit problémy poddimenzované nebo ucpané kanalizace. Silné bouřky mají přitom podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zasáhnout Česko už ve čtvrtek večer. [celá zpráva]

"Riziko bleskových povodní zvyšuje současné velmi teplé počasí i zvýšený výpar vody z vodních hladin, kdy se do ovzduší dostává větší objem vody," upozornil mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Přívalové povodně se podle něj velmi těžko předpovídají, zejména s ohledem na jejich lokalizaci. "Podle morfologie území dochází k intenzivnímu splachu z polí a svahů, a tak voda teče v místech, kde ji ani neočekáváte, mimo vodní toky. Zpravidla jsou to srážky o takové intenzitě, že se voda nestačí vsakovat a rychle odtéká z daného území," dodal.


Nejvíc hrozí pod poli na kopcích

Zatímco lesy a louky brání rychlému odtoku vody po povrchu, kdy v podstatě každé stéblo hustého lučního porostu vytváří miniaturní přehradu a zpomaluje odtok, například lánem kukuřice či slunečnice voda projde prakticky přímo. "Pokud jsou navíc tyto plodiny osety v nesprávném směru vůči sklonu pozemku, vytvářejí se v podstatě kanály, které odtok ještě urychlí. Bleskových povodní, resp. zaplavení bahnem bych se bál v lokalitách, nad nimiž se vyskytují pole s velkými výměrami těchto plodin," uvedl Bartoš.

Problém je podle něj také v tom, že se teď staví i v místech, kde nikdy žádné domy nestály. Často v údolíčkách nebo spíše terénních vlnách, které se jeví jako ideální místo pro stavbu rodinného domu. "Ale ne nadarmo se říká: Nestavěj tam, kde nestavěli naši dědkové. Často se jedná o místa, do kterých se zkoncentruje odtok z daného území při přívalovém dešti," upozornil Bartoš.

Podle vedoucího tiskového oddělení ministerstva zemědělství Václava Tampíra jsou přívalové povodně nejnebezpečnější v horách a v kopcovitých oblastech, kde se vlivem sklonitého terénu zvyšuje jejich rychlost a ničivost, přičemž současně může docházet k sesuvům bahna a kamení. "Na provedení protipovodňových opatření není téměř žádný čas a rozhoduje úroveň trvalé připravenosti," dodal.


Pojišťovny ve střehu

V očekávání, co v příštích týdnech mohou způsobit deště, jsou i pojišťovny. "Paradoxně v souvislosti se suchem hrozí mnohem více bleskové záplavy a sesuvy půdy po přívalových deštích. Vyprahlá půda není schopna absorbovat vodu a ta zůstává na povrchu, případně stéká, včetně zeminy," konstatovala Eva Svobodová, mluvčí Uniqa pojišťovny.

Ta svým klientům rozesílá varovné SMS zprávy v případě přívalových dešťů, povodní a vichřic podle zaregistrovaného PSČ, takže upozornění může člověk dostat dříve, než ho slyší v rádiu nebo si přečte na internetu. Obdobnou službu pro místní obyvatele má i řada obcí. O zvýšeném riziku povodní či požárů informuje několik dní dopředu také ČHMÚ, a to i na svých internetových stránkách.

Z povodní jsou sice obavy, ale už nyní přidělávají vrásky na čele hasičům i pojišťovnám požáry. "Registrujeme o 20 procent více požárů ve srovnání s předchozími lety. Zde lze jednoznačně najít spojitost se suchem. Zejména jde o požáry provozů, kde je technologie založena na využití ohně, případně v areálu kvůli nedopalkům, dále o požáry lesů, nicméně i rekreačních objektů v souvislosti s grilováním nebo táboráky. Těch je jen u nás o desítky více," sdělila Právu Svobodová.

Také podle Václava Bálka z Allianzu nebo Marka Vícha z Kooperativy letos hoří více. "Četnost požárních škod v období horkého a suchého počasí skutečně roste, letošní rok je z tohoto pohledu určitě mimořádný," potvrdil Vích.

Vlhkost půdy ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem. Je vyjádřena v procentech využitelné vodní kapacity.

FOTO: ČHMÚ

Sucho napáchalo zemědělcům škody až za 11 miliard. Chtějí odškodnění

Sucho letos napáchalo škody v českém zemědělství za devět až 11 miliard korun, řekl v pátek prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Zemědělci budou chtít od státu odškodnění mezi dvěma a 2,5 miliardy korun.

Největší škody budou podle Jandejska na obilovinách, pak u cukrové řepy, u chmele kvůli špatné kvalitě, škody jsou i na krmných plodinách. Zemědělci budou hlavně chtít, aby odškodnění bylo rychlé, pokud možno do konce letošního roku, dodal Jandejsek.

Zatím nebyly vyplaceny ani kompenzace za loňské sucho, které způsobilo podle komory škody za 12 miliard korun, také zejména na obilovinách, olejninách, trvalých travních porostech a na kukuřici. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun.

Letos chtějí agrárníci žádat o 2 až 2,5 miliardy, aby pomoc byla podle nich ekvivalentní kompenzacím v Německu.

"Negativní ekonomické dopady do zemědělské produkce jsou nejen na území ČR stále četnější, protože také četnost extrémních výkyvů počasí se zvyšuje. Různé typy kompenzací tak budou pravděpodobně vyšší než dosud, což ukazuje i vývoj objemu kompenzací v ČR v posledních letech," řekl Novinkám agrární analytik Petr Havel.


Řepce sucha nevadí

Připomněl, že ekonomické dopady počasí řeší i na úrovni EU, která se svém nařízení z loňského roku doporučila členským zemím kompenzovat zemědělcům ztráty už od poškození 20 procent zemědělské produkce.


 24.8. 2018 v 13:42

 Novinky, ČTK

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?